Zákon o pohřebnictví: přehled práv pozůstalých a povinností pohřebních služeb

Zákon o pohřebnictví (č. 256/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) existuje, a přece ho nikdo nečte. Dokud ho nepotřebuje. V okamžiku, kdy pohřební služba tvrdí, že „to tak musí být", nebo správa hřbitova odmítá přepsat hrobové místo, není čas na studium paragrafu — ale znát klíčová práva předem, to pomůže.

Co zákon o pohřebnictví upravuje

Zákon pokrývá tři základní oblasti: pohřbení lidských pozůstatků (kremace i pohřbení do hrobu), provoz a povinnosti pohřebních služeb a krematorií, a správu pohřebišť (hřbitovů).

Zákon nezahrnuje dědické právo ani správu pozůstalosti — ta je upravena občanským zákoníkem (č. 89/2012 Sb.). Zákon o pohřebnictví se tak zaměřuje na praktický rozměr: co se stane s tělem, kdo o tom rozhoduje a za jakých podmínek.

Zákonná lhůta pro sjednání pohřbu: 96 hodin

Nejkritičtější ustanovení pro pozůstalé zní: pohřeb musí být sjednán do 96 hodin od oznámení úmrtí. Tato lhůta začíná okamžikem, kdy je smrt úředně oznámena — zpravidla od doby, kdy lékař vystaví list o prohlídce zemřelého.

Pokud nikdo pohřeb nesjedná, přechází povinnost na obec, v jejímž katastru k úmrtí došlo. Obec zajistí pohřbení bez obřadu (tzv. sociální pohřeb) a může poté vymáhat náklady od osob blízkých nebo dědiců.

Právo pozůstalých vybrat si pohřební službu

Zákon výslovně zakotvuje právo osob blízkých zesnulému svobodně si zvolit pohřební službu. Toto právo není omezeno tím, která pohřební služba přijela pro tělo, ani doporučením nemocnice, policie nebo koronera.

V praxi to znamená: i pokud jedna pohřební služba odvezla tělo z místa úmrtí nebo z nemocnice, pohřeb může sjednat kdokoliv jiný. Pohřební služba, která tělo má v úschově, je povinna ho na základě písemného pokynu pozůstalých předat jiné pohřební službě.

Toto právo je důležité z finančního hlediska — různé pohřební služby se v cenách mohou lišit i o desítky procent.

Bezplatné uložení těla — jen prvních 48 hodin

Zdravotnické zařízení (nemocnice, hospic) je ze zákona povinno uchovat tělo zesnulého bezplatně po dobu 48 hodin od úmrtí nebo od ukončení pitvy.

Po uplynutí 48 hodin přecházejí náklady na uložení (chlazení) na objednatele pohřbu. Pohřební služby účtují za každý den skladování — ceny se liší, ale jde o stovky korun denně. Prodlévat s výběrem pohřební služby se tak nevyplácí.

Kremace a zachování totožnosti

Zákon striktně upravuje podmínky kremace. Krematoria jsou povinna:

• Zajistit, aby v kremační retortě bylo vždy jen jedno tělo
• Každé tělo opatřit nespalitelným identifikačním štítkem s unikátním číslem, který ho provází celým procesem
• Vydat popel do uzavřené urny označené totožností zesnulého

Zákon zakazuje uložení ostatků více osob do jedné urny (s výjimkou novorozenců a jejich zákonných zástupců, pokud o to rodina výslovně požádá).

Tlecí doba a podmínky pohřbení do hrobu

Zákon stanoví minimální tlecí dobu (dobu nezbytnou pro biologický rozklad lidského těla v hrobě) na 10 let. Provozovatel pohřebiště ji může na základě hydrogeologického posudku prodloužit — v praxi na 15 nebo 20 let, podle složení půdy a výšky podzemní vody.

Po dobu tlecí doby nesmí být hrob otevřen bez povolení krajské hygienické stanice. Výjimky jsou možné v trestním řízení (exhumace nařízená státním zástupcem) nebo při jiných zákonem stanovených důvodech.

Hrob musí mít minimální hloubku 1,5 metru pro dospělou osobu.

Hrobové místo — nájem, ne vlastnictví

Zákon výslovně definuje, že hrobové místo je předmětem nájemní smlouvy mezi nájemcem a provozovatelem pohřebiště (obcí nebo technickými službami). Rodiny nemají vlastnické právo k hrobovému místu — platí nájemné a jsou oprávněny užívat místo k pohřebení.

Po smrti nájemce přechází nájemní právo k hrobovému místu na osobu určenou ve smlouvě, nebo při její absenci na manžela, děti, rodiče nebo sourozence — v tomto pořadí. Toto přechod se děje ze zákona a nepodléhá dědickému řízení.

Ministerstvo pro místní rozvoj vydalo závazné stanovisko: správy hřbitovů, které odmítají uzavřít novou smlouvu s pozůstalými s odkazem na „čekání na výsledek dědického řízení", postupují nezákonně.

Zacházení s popelem — co zákon dovoluje

Zákon nestanoví povinnost uložit urnu na hřbitov. Popel smíte ponechat doma, pohřbít v hrobě nebo kolumbáriu, nebo rozptýlit. Zákon pro rozptyl vyžaduje souhlas vlastníka pozemku nebo správce vodního toku — a zacházení s ostatky s patřičnou úctou.

Na veřejně přístupných místech (lesy, louky, parky) je rozptyl technicky možný se souhlasem vlastníka. Na hřbitovech se rozptyl provádí na vyhrazených rozptylových loučkách za poplatek.

Lhůta 7 dnů pro pohřbení a povinnost mrazení

Zákon stanoví, že tělo musí být pohřbeno (kremací nebo uložením do země) nejpozději do 7 dnů od úmrtí, pokud nemá být přemístěno do mrazicího zařízení s teplotou pod −10 °C. V praxi to znamená, že pokud rodina potřebuje pohřeb odložit — například kvůli příjezdu příbuzných ze zahraničí — musí počítat s náklady na mrazení, které pohřební služba účtuje navíc.

Při repatriaci těla ze zahraničí nebo do zahraničí se tato lhůta často nedá dodržet, což vyžaduje balzamaci (thanatopraxii) — úkon stojící 18 000 – 25 000 Kč plus DPH.

Povinnosti pohřebních služeb ze zákona

Zákon ukládá pohřebním službám řadu povinností, o kterých pozůstalí často nevědí:

• Na vyžádání poskytnout přehledný ceník — ještě před podpisem smlouvy. Pozůstalí mají právo znát cenu každé jednotlivé položky, nikoliv pouze celkový balíček.
• Nemanipulovat s výběrem služby — nemocnice ani policie nesmějí doporučovat konkrétní pohřební službu. Pokud se to děje, jde o nekalou praktiku.
• Zajistit identifikaci těla — každé tělo musí být opatřeno identifikačním štítkem od převzetí po uložení do hrobu nebo zpopelnění.
• Dodržet přání zesnulého — pokud zesnulý za života vyjádřil přání ohledně způsobu pohřbu, pohřební služba je povinna ho respektovat.

Pracovní volno na pohřeb — zákonný nárok

Zaměstnanec, který organizuje pohřeb blízkého, má ze zákona nárok na placené pracovní volno:

• Úmrtí manžela, druha nebo dítěte: 2 dny + 1 den na účast na pohřbu
• Úmrtí rodiče, sourozence, prarodiče, tchána: 1 den na pohřeb, plus 1 den navíc pokud zaměstnanec pohřeb přímo organizuje
• Navíc je možné čerpat až 5 dní neplaceného volna prokazatelně spojeného s vyřizováním pozůstalosti

Pohřební služba na požádání vystaví potvrzení o účasti na pohřbu pro zaměstnavatele.

Na co zákon nepamatuje — a co vám hrozí

Zákon vás neochrání před agresivním prodejem prémiových pohřebních balíčků, nevyžádanou přítomností pohřební služby v nemocnici nebo od pochybné kvality pohřebních služeb. Dohled nad pohřebnictvím v ČR je v porovnání s jinými zeměmi relativně slabý.

Nejčastější problémy v praxi:

• Pohřební služba účtuje za „bezplatné" uložení v prvních 48 hodinách
• Správa hřbitova odmítá přepsat hrobové místo a odkazuje na dědické řízení (nezákonně)
• Pohřební služba přivolaná policií se automaticky prezentuje jako jedina oprávněná sjednat pohřeb

Jako pozůstalý se informujte předem, porovnejte cenové nabídky více pohřebních služeb a žádejte přehledný písemný ceník ještě před podpisem smlouvy.

Kompletní orientaci v právu, úřadech a povinnostech — od prvních hodin po úmrtí přes pohřeb až po uzavření dědictví — nabízí Průvodce pohřbem a pohřebním právem v Česku.

Zobrazit další průvodce: Czech Republic →